Přes čtyři tisíce nehod způsobí ročně na českých silnicích řidiči pod vlivem alkoholu. V posledních třech letech zemřelo při těchto nehodách 165 lidí. Zabránit neštěstím, při nichž hraje roli alkohol, mohou alkohol testery či instalace alkoholových zámků do aut.
Dle unijní regule 2019/2144/EU bude od července 2022 povinně ve všech nově vyrobených autech v rámci EU muset být „standardizované rozhraní, které usnadňuje pozdější montáž alkoholových imobilizérů do motorových vozidel“. Připodobnit to lze k takzvané „přípravě na autorádio“, kterou kdysi dostávala základní provedení aut nižších tříd – v autě byla kabeláž a reproduktory, samotný přístroj si musel motorista dokoupit.
Nová auta půjdou pod zámek
Před dvěma lety schválil Evropský parlament, že auta nově schválená do provozu od 6. července 2022 na území Evropské unie budou muset být připravena na dodatečnou montáž alkoholového zámku. „Zařízení funguje tak, že řidič nenastartuje auto, dokud nedýchne do detektoru. Pokud ten v dechu odhalí alkohol, automaticky vůz zablokuje, nadstavbou je konektivita do firemních systémů nebo mobilních a web aplikací pro online přenos informací,“ vysvětluje Libor Novák lze společnosti Dräger, která alkohol testery vyvíjí.
Důvodem rozhodnutí unie je fakt, že podle statistik je alkohol příčinou čtvrtiny všech úmrtí na silnicích v EU.
Alkoholový zámek v autech není úplnou technologickou novinkou. Na trhu jsou jeho varianty už od devadesátých let. Automobilka Volvo ho již v roce 2007 začala nabízet do běžných aut. A v řadě zemí Evropy je tato technologie povinná alespoň pro profesionální řidiče.
Jako první zavedly povinnost instalovat alkoholové zámky země Skandinávie. Vůbec nejširší povinnost užívání alkoholových zámků dnes platí ve Švédsku, kde se montují nejen do aut lidí, kteří dříve řídili pod vlivem, ale také třeba do školních autobusů či taxíků. A Švédsko následují další země. Například v lotyšské Rize je zámek povinný pro všechny autobusy. Před každou jízdou si musí „dýchnout“ i profesionální řidiči ve Francii.
„Možnost instalace tzv. alkoholového zámku do vozidel řidičů, kteří mají opakovaně problém s jízdou pod vlivem alkoholu, si zaslouží pozornost i u nás. Jak uvádí Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu, ve spojení s rehabilitačními programy lze očekávat o 50 procent nižší recidivu ve srovnání s řidiči, u kterých nebyl tento program aplikován. A konečně pro rizikové jedince, kteří například opakovaně řídí pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, zavést povinnost absolvovat rehabilitační psychologický kurz,“ doporučuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.
„Otázka, zda povinnost alkoholových zámků pro profesionální řidiče zavést, je samozřejmě nejen na zákonodárcích, ale také na jednotlivých dopravcích. Víme, že jejich instalace přispívá k uvědomění si odpovědnosti řidiče za celou jeho posádku i naopak k budování důvěry vůči řidiči u jeho cestujících,“ upozorňuje Libor Novák s tím, že problémem v Česku je bohužel nejen takzvaný zbytkový alkohol.
To potvrzují i statistiky policie z roku 2020. Nejvíce dopravních nehod způsobil viník, kterému byla naměřena hodnota nad 1,5 promile (celkem 2 872 nehod, což je o 51 nehod méně než v roce 2019). Pro to, aby řidič tuto hodnotu nadýchal, přitom nestačí jedno, potřeba je spíše pět piv. U dalších 3 543 nehod byl u viníka zjištěn alkohol nad 1 promile. To představuje 79 % všech nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Policie v roce 2020 řešila také 261 nehod, které byly zaviněny pod vlivem jiných návykových látek. Jedná se o druhý nejvyšší počet takových nehod od roku 2010. Při těchto nehodách bylo usmrceno celkem 12 lidí.
Pokuta plus zákaz řízení
Ze statistických údajů policie vyplývá, že jen v roce 2020 došlo v Česku k 4 486 nehodám, které způsobili řidiči pod vlivem alkoholu. Výsledkem bylo 50 mrtvých a 173 těžce zraněných.
To vše navzdory tomu, že je Česko zemí s nulovou tolerancí alkoholu na silnici. Pokud policie zjistí, že řidič před jízdou pil, hrozí mu nejen pokuta, ale i zákaz řízení. Má-li v krvi více než jedno promile alkoholu, dopustil se trestného činu a v krajním případě ho soud může poslat do vězení. Podobně jako v Česku platí nulová tolerance v dalších evropských zemích, mezi nimiž figuruje například Rumunsko, Maďarsko či Slovensko.
„I do budoucna je třeba striktně trvat na nulové hladině alkoholu v krvi řidičů. Ostatně podporuje to nejen každodenní praxe, ale jde také o doporučení Světové zdravotnické organizace, Evropské komise i Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu. Totéž platí i pro cyklisty. Cyklisté a alkohol jsou dva pojmy, které spolu nejdou dohromady. Dlouhodobě jsou to právě cyklisté, u nichž je podíl nehod s alkoholem na celkovém počtu jimi zaviněných nehod ze všech skupin účastníků silničního provozu nejvyšší,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Ani v benevolentních zemích nemůže pít každý
V některých evropských státech, jako je Belgie, Francie či Rakousko, tolerují hladinu alkoholu do 0,5 promile. To znamená, že si tam řidič před jízdou může dát beztrestně až dvě piva nebo dvě deci vína. O něco nižší povolená hranice alkoholu platí ve Švédsku, v Polsku nebo v Norsku. Ve většině zemí, kde je umožněna určitá konzumace alkoholu před jízdou, se však benevolentní přístup nevztahuje na začínající, starší či profesionální řidiče. Na ně se vztahuje buď nulová tolerance, nebo je stanoven nižší limit. Všichni řidiči musí počítat s tím, že pokud způsobí pod vlivem alkoholu nehodu, hrozí jim tvrdé postihy.
Zcela či alespoň částečně zabránit nehodám, které zavinili opilí řidiči, mohou už zmíněné alkohol testery a speciální zámky do aut. Alkohol testerem si řidič sám může zkontrolovat přítomnost alkoholu v dechu. Například ve Francii patřil alkohol tester do loňského roku mezi povinnou výbavu každého vozu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/alkohol-zamek-alkotester-auta-evropska-unie.A210927_184542_automoto_fdv